|
|
Validace prediktivních rovnic pro určení klidového energetického výdeje
Fabián, Patrik ; Korvas, Pavel (oponent) ; Chlíbková, Daniela (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá validací prediktivních rovnic pro určení klidového energetického výdeje. Cílem této bakalářské práce bylo srovnat jednotlivé prediktivní rovnice pro určení klidového energetického výdeje s vlastním měřením pomocí nepřímé kalorimetrii a stanovit vlastní postup pro predikci klidového energetického výdeje. Vyhodnocení jednotlivých prediktivních rovnic probíhalo na základě statistických analýz. Na základě statistických analýz bylo zjištěno, že dostupné prediktivní rovnice podhodnocují klidový energetický výdej v průměru o 20 % kilokalorií za jeden den ve srovnání s měřenou hodnotou pomocí nepřímé kalorimetrie. Pro stanovení vlastního postupu pro predikci klidového energetického výdeje bylo využité strojové učení, které potom bylo prezentováno pomocí uživatelského rozhraní. Následující testování ukázalo, že neuronová síť pro predikci klidového energetického výdeje poskytuje ve srovnání s dostupnými prediktivními rovnicemi přesnější výsledky.
|
|
|
Tepelný komfort a jeho stanovení
Žáková, Monika ; Vondra, Vlastimil (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku termoregulace u člověka a jejího měření se zaměřením na metodu nepřímé kalorimetrie v klidových podmínkách při rozdílných okolních teplotách a při fyzické zátěži. Dále seznamuje s problematikou tepelného komfortu u člověka a s metodikou jeho sledování pomocí tepelné figuríny. Popisuje PowerCube Ergo (Ganshorn, Německo) a Cardiovit AT-104 (Schiller, Švýcarsko), což jsou diagnostické přístroje, sloužící ke spiro-ergometrickému měření. Seznamuje s možnostmi exportu dat. Navrhuje protokol měření parametrů termoregulace pro menší skupinu dobrovolníků, podle kterého je realizována praktická část. Dle stejného protokolu je sledován tepelný komfort tepelného manekýna na spolupracujícím pracovišti. Pro získaná data je vytvořena aplikace v programovém prostředí MATLAB, umožňující přehlednou analýzu záznamů měření. V závěru jsou získaná data vyhodnocena a diskutována.
|
|
|
Hodnocení klidového energetického výdeje a tělesného složení u obézních pacientů
Jílková, Anna ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Zelinka, Tomáš (oponent)
Úvod: Základem léčby obezity je konzervativní režim založený na redukčním jídelníčku a pohybové aktivitě, individuálně nastavený pro každého jedince. Jelikož obézní často vykazují extrémní odchylky v tělesné kompozici oproti jedincům s normální váhou, je často těžké nastavit jejich energetickou potřebu či zjistit jejich výdej energie. Ke zlatému standardu zjištění klidového energetického výdeje (RMR) patří vyšetření pomocí nepřímé kalorimetrie. Tato metoda může také odhalit odchylky od výpočtů prediktivních rovnic, zjistit míru adaptace jedince na nízký energetický příjem, a tak nastavit vhodnou terapii. Cíle: Hlavním cílem práce je analýza a popis dat o tělesném složení a hodnotách klidového energetického výdeje vybraných skupin obézních jedinců, jejichž výsledky měření RMR pomocí nepřímé kalorimetrie dosahovaly úrovně pod 95 % predikovaného RMR vypočítaného pomocí rovnice Harrise Benedicta. Dílčími cíli je popsat závislost velikosti některých komponentů tělesného složení na velikosti RMR a zjistit, jestli odchylky mezi velikostí celkového naměřeného RMR a RMR vypočítaného pomocí H-B u adaptované skupiny jsou významné. Metodika: Do výzkumu bylo vybráno 71 pacientů III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze s body mass indexem ≥ 30 kg/m2 . Výzkumný soubor se skládal z 39 žen a 32 mužů s průměrným...
|
|
|
Vliv tělesného složení na klidový výdej energie u osob s míšní lézí
Křelinová, Iveta ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Pavlová, Ilona (oponent)
Název: Vliv tělesného složení na klidový výdej energie u osob s míšní lézí Cíle: Cílem práce bylo ověření platnosti pozitivního vztahu mezi množstvím hmoty bez tuku (Free Fat Mass, FFM) a klidovým výdejem energie (Resting Metabolic Rate, RMR) u osob s míšní lézí. Dále byly porovnávány hodnoty RMR naměřené pomocí nepřímé kalorimetrie s hodnotami predikovanými pomocí rovnice Harrise-Benedicta (H-B). Metody: Tento kvantitativní výzkum vznikl na základě spolupráce mezi 3. interní klinikou 1. LF UK a VFN, Centra Paraple, o.p.s. a FTVS UK v Praze. Výzkumný soubor tvořilo 25 lidí s míšní lézí, klientů Centra Paraple, z toho 14 mužů a 11 žen. Respondenti podstoupili měření tělesného složení pomocí tetrapolárního bioimpedančního přístroje InBody S10 a měření klidového výdeje energie stanovené nepřímou kalorimetrií s použitím přístroje Cortex MetaLyzer 3B. Naměřené hodnoty RMR byly dále porovnány s příslušnými hodnotami vypočtenými pomocí rovnice H-B. Data byla prezentována pomocí metod deskriptivní statistiky. K evidenci a analýze dat byly použity programy Microsoft Excel 2010 a Statistica 12, ve kterých byly vytvořeny také grafy a přehledové tabulky. Výsledky: Ve srovnání s ženami, muži vykazovali větší množství FFM a vyšší hodnoty RMR, zatímco rozsah ztráty hybnosti neměl na tyto parametry významný vliv....
|
|
|
Validita odhadu metabolické aktivity pomocí komerčně dostupných chytrých hodinek
Kopecký, David ; Pokorný, Jan (oponent) ; Řehák Kopečková, Barbora (vedoucí práce)
Metabolická aktivita je energetickou veličinou, jejíž hodnota je stěžejním vstupem nejen do termofyziologických modelů, ale také vstupuje do výpočtu indexů tepelného stresu či komplexních modelů predikujících tepelný pocit člověka. S dynamickým rozvojem techniky se objevují sporttestery, které jsou schopny mimo jiné odhadovat energetický výdej. Jedná se o neinvazivní možnost odhadu energetického výdeje potažmo metabolické aktivity, která využívá k její predikci přidružených tělesných funkcí. Tato práce se zabývá validitou přesnosti odhadu metabolické aktivity pomocí sporttesteru Garmin Fenix 6X Pro vůči nepřímé kalorimetrii. Byla zkoušena přesnost odhadu metabolické aktivity u činností ležení, administrativní práce a jízda na kole s regulovaným mechanickým odporem 100 a 150 W. Testování se účastnilo 15 probandů mužského pohlaví ve věku 28 ± 5 let, s hmotností 83,2 ± 13,5 kg a výškou 180 ± 7 cm. Z hlediska výsledků je možné pozorovat nižší přesnost predikce metabolické aktivity pro činnosti o nízké intenzitě, výsledná MAPE se pohybovala okolo 19–43 %. Oproti tomu u činností o střední aktivitě byla prokázána dostatečná přesnost predikce metabolické aktivity pomocí použitého sporttesteru, a to s výslednou MAPE v rozmezí 6–8 %.
|
|
|
Energetická náročnost manuálního mletí obilí
Mařík, Vojtěch ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Sládek, Vladimír (oponent)
V této diplomové práci byla zkoumána energetická spotřeba při manuálním mletí obilí za použití dvou historicky rozšířených a významných technologií na mletí obilovin, a to zrnotěrky a žernovu. Tato energetická spotřeba byla vztažena i na některé antropometrické proměnné člověka, který mletí provádí. K měření energetického spotřeby byla použita metoda nepřímé kalorimetrie pomocí Cosmedu K5. Ke stanovení vybraných tělesných proměnných byla použita bioimpedanční váha InBody270 a základní antropometrické pomůcky jako antropometr a pelvimetr. Měřena byla také energetická spotřeba mletí na žernovu různým pohybovým vzorcem, a to unimanuální točení po směru a proti směru hodinových ručiček a bimanuální točení proti směru hodinových ručiček. Stanovení energetické spotřeby byla proběhlo na souboru 30 žen. Ukázalo se, že přestože mletí na zrnotěrce je energeticky nenáročná činnost oproti mletí na žernovu, pro umletí stejného množství obilných zrn je potřeba výrazně více energie (297 kcal/kg zrna vs. 109 kcal/kg zrna). Ze zkoumání nejefektivnější varianty mletí na žernovu se ukázala jako energeticky nejúspornější varianta mletí po směru hodinových ručiček, zatímco mletí proti směru hodinových ručiček je energeticky náročnější (točením po směru hodinových ručiček 5.48 1.13 kcal/min vs. točením proti směru...
|
|
|
Stanovení klidového energetického výdeje metodou nepřímé kalorimetrie
POSTL, Roman
Téma bakalářské práce je "Stanovení klidového energetického výdeje metodou nepřímé kalorimetrie". Metoda nepřímé kalorimetrie se považuje za zlatý standard při určování klidového energetického výdeje, který může dále sloužit jako východisko k nastavení optimálního energetického příjmu pro sestavení léčebných diet, a často se porovnává s prediktivními rovnicemi, se kterými je určení klidového energetického výdeje jednodušší a méně časově náročné. Sběr dat byl uskutečněn kvantitativní metodou měřením na nepřímé kalorimetrii, hodnocením zápisů stravy a vyplněných dotazníků a získáním antropometrických údajů. Výzkumný soubor se skládá z 10 respondentů oslovených přes hromadnou e-mailovou korespondenci nebo osobně. Hlavním cílem práce je srovnání výsledků měření metodou nepřímé kalorimetrie s přepočtenými výsledky prediktivní rovnice Harrise-Benedicta na hodnoty klidového energetického výdeje. Dílčím cílem je zmapování odlišnosti výsledků měření na základě složení stravy respondentů. Společně s tímto cílem je zmapovaná odlišnost příjmu energie oproti vypočtené energetické potřebě a jako poslední je zmapovaná odlišnost výsledků měření vlivem tělesného složení respondentů. Výsledkem výzkumu práce je potvrzení odchylky +-10 % mezi měřenými a vypočtenými hodnotami klidového energetického výdeje, kterou uvádí také autoři publikací na podobné téma. Dále je ve výzkumu patrná odchylka 18,34 % mezi zapsaným příjmem energie a energetickou potřebou s tendencí podhodnocování příjmu stravy. Z práce vyplývají také vztahy mezi výsledky měření a procentuálním složením stravy i tělesným složením respondentů. Vztahy vycházejí z lineárních spojnic trendu, které naznačují, zaprvé - růst měřených hodnot při větším podílu bílkovin a sacharidů ve stravě a vyšším zastoupením svalové hmoty v těle, a zadruhé - klesání měřených hodnot při větším podílu tuků ve stravě a vyšším zastoupením tukové tkáně v těle.
|
|
| |
|
|
Komparace jednotlivých metod určování bazálního metabolismu
Kosková, Martina ; Coufalová, Klára (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Komparace jednotlivých metod určování bazálního metabolismu Cíle: Cílem práce je komparace jednotlivých metod zjišťování hodnot bazálního metabolismu. Tyto hodnoty byly zjišťovány pomocí nepřímé kalorimetrie, pletysmografie, bioimpedanční metody a pomocí predikčních rovnic. Metody: Výzkumu se zúčastnilo 31 osob, z nichž bylo osm mužů a dvacet tři žen. Všichni probandi byli ve věku 21-30 let. Nikdo z probandů nebyl profesionální sportovec, všichni byli zdraví a žádná z žen nebyla těhotná či neměla menstruaci. Ke sběru dat byla použita metoda nepřímé kalorimetrie, bioelektrický impedanční analyzátor Tanita MC - 980 a BOD POD. Na základě naměřených antropometrických dat byly vypočítány hodnoty bazálního metabolismu z predikčních rovnic dle Harrise & Benedicta, Fleische a Schofielda. Výsledky: Výsledky metod, které byly použity pro tuto skupinu probandů, se liší, ale ne významně. Pokud zvolíme jako referenční metodu nepřímou kalorimetrii, není žádná z metod zástupná. Výsledky u ostatních metod se významně neliší, proto můžeme brát ostatní metody jako zástupné. Z výpočtů jsme také zjistili, že FFM velmi ovlivňuje výsledky hodnoty bazálního metabolismu u všech metod, které byly v této práci použity. Klíčová slova: metabolismus, nepřímá kalorimetrie, pletysmografie, bioelektrická impedance, Harris...
|
|
|
Posouzení energetické náročnosti Zumby
Řehořková, Michaela ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent)
Cílem práce bylo posoudit energetickou náročnost zumby. Energetická náročnost byla stanovena na základě nepřímé kalorimetrie. Studie se zúčastnily 4 ženy středního věku, které měly již zkušenost se cvičením. Na běhacím koberci byl proveden chodecký zátěžový test k určení vztahu mezi srdeční frekvencí, plicní ventilací a spotřebou kyslíku. Měření energetické náročnosti zumby bylo realizováno ve 3 cvičebních jednotkách, které proběhly s odstupem 3-5 dnů. Shledali jsme průměrnou spotřebu kyslíku 25,73 ± 0,95 ml.min-1 .kg-1 , což odpovídá energetické náročnosti 0,55 ± 0,03 kJ.min-1 .kg-1 . Zumbu tak řadíme mezi aktivity s vysokou energetickou náročností.
|
host ::
RSS.